Kterak se Victor povozil 16. 11. 2018 15:21

V letošním roce byli vylosováni na svezení v soutěžním voze dvy výherci. Pepa Jandouš se omluvil a tak jediným, kdo si to užil byl Victor Trnka. Nejprve jej svezl Filip Mareš ve Fabii R5 (vítěz letošního Setkání mistrů).

Victor svezení ve Fabii komentuje takto:
První bylo předem domluvené svezení s Filipem Marešem v Fabii R5 od Romana Kresty. Na čas jsem se dostavil k zázemí týmu, kde jsem se měl setkat s Peťákem. Následně jsem si šel vybrat velikost kombinézy, kterou mi zapůjčili. Uvnitř kamionu mi Filip ukázal helmu co si mám ještě vyzkoušet a kterou kuklu vzít. Venku si mne přebral Honza Hloušek a šli jsme si stoupnout na "přestupiště". Tam jsem zjistil, že pojedu až jako třetí a poslední, a tak musím čekat. Netrvalo to ani dlouho, protože s každým jel pouze jedno kolo :-( Sednul jsme dovnitř, sotva dosáhl na placku pod nohy, připevnit pásy a zapojit interkom. Můžeme vyrazit! Rozjezd a rovinka, něco takového jsme očekával, nasázel to do pětky fakt rychle. První zatáčka se blížila a najednou překvápko. Brzdy fungovaly o dost víc než jsem čekal a bez takových pásů bych to zažít nechtěl. Zbytek kola už byl dost podobný a tak jsem si s Filipem začal povídat. V zádu v té levé bylo auto dost nedotáčivé a Filip si stěžoval, že na ni pořád ještě nemá recept. Dle očekávání rychlá jízda skončila zabočením na střídačku, kde jsem ale nemusel vystoupit, protože jsem byl poslední a tak jsem jel ještě cooldown lap až pod stan. Zážitek tedy moc pěkný, ale jedno kolo je prostě moc málo času.

Poté ještě jako bonus v Audi Quattro S1 s Petrem Žáčkem (taky vítězem své kategorie :)

...a Victorův komentář k tomuto historickému skvostu..
Když jsem zase vyšel z převlékání, rozloučil se a poděkoval za svezení, tak se Peťák zeptal, zda nechci jet ještě v něčem. Byl bych asi hodně blbej, kdybych řekl, že nechci. Našli jsme zázemí několika Audin a ty auta jsou vážně úchvatný. A když se povedlo domluvit, že pojedu s Petrem Žáčkem, tak jsem byl dost zvědav. Tentokrát jsem jel víceméně tak jak jsem byl, jen jsem dostal helmu. Usednutí do auta, které je co se týče komfortu, vážně o nějakou tu éru zpět, tak se do mně ale dostal pořádný adrenalin. Ten surový výkon, jde skrz celé tělo a už jen ta první rovinka byl snad větší zážitek než celé kolo v R5. Moc to sice nebrzdí, ručku to má jen tak pro sradnu králikum, ale pomalé se to nazvat nedá ani v žádném případě. Akcelerace ze zatáčky masivní a občas má řidič hodně práce s tím to srovnat, ale rozodně nikdy neubral a tahal to výkonem. Když to zalomil do druhého kola, tak to byla teprve úleva, že to bude ještě jednou. S Filipem jsem se bavil jako kdybych seděl na lavičce v parku, tady jsem nedokázal říct ani slovo, to ze mě vypadlo až když zastavil. Vylézal jsem s úsměvem a nemohl ani uvěřit co jde zažít v autě za pocit. Díky moc, že jsem mohl jet, tohle jen tak nezapomenu!